Osmnáctka ševců prožila ze všech mládežnických celků na Vršavě pravidelně nastupujících v regionálních či neregionálních soutěží asi nejvydařenější sezonu. Tradiční úkol v podobě zamezit sestupu z Moravskoslezské ligy starších dorostenců splnila již na podzim a po jarní části zakončila ročník mezi nejlepší pěticí.
„Ani jsem nečekal, že by se nám mohlo něco takového povézt. Osmnáctka byla většinou brána ve Zlíně jako nějaké béčko devatenáctky a někdy se k tomu tak i přistupovalo. V této sezoně nám však spolupráce s devatenáctkou zafungovala na jedničku, což bylo dáno i tím, že na podzim oba týmy trénovaly pohromadě,“ připomněl zlínský trenér Jakub Řihák.
Tento model však zimu nepřežil. „Zatímco pro kluky z osmnáctky to mělo motivační charakter a proto starším, zkušenějším a kvalitnějším spoluhráčům se zlepšovali, hráčům devatenáctky to spíše uškodilo a částečně to asi mělo dopad i na podzimní výkony a výsledky v této kategorii. V zimě jsme proto oba týmy rozdělili s tím, že však budeme trénovat podobně a zachováme prostupnost mezi kabinami,“ prozradil zlínský kouč, jenž zároveň u devatenáctky ševců kvůli lepší návaznosti působil i jako asistent.
A právě tento model se ukázal jako optimální. „Kluci, kteří vyskočili z osmnáctky, se dokázali prosadit také v devatenáctce a stali se platnými členy prvoligového týmu. Ten pak šel na jaře hodně nahoru. Naopak ti, kterým herní praxe z první dorostenecké ligy chyběla, chodili k nám a ve většině případů měla jejich přítomnost pozitivní efekt. Věděli, že když budou dobře a poctivě pracovat, mohou se vrátit do devatenáctky zpět. Pomohli jsme si navzájem a o to nám šlo především,“ pochvaloval si Jakub Řihák.
Je potřeba zmínit, že jarní start trochu skřípal. Žlutomodří třikrát v řadě prohráli, než začali s pravidelným bodovým ziskem. „Kromě již zmiňovaných skutečností musíme zmínit i příchod a zařazení nových kluků zvenku, kteří potřebovali nějaký čas, aby si zvykli, jak to u nás chodí a zároveň si přivykli na novou soutěž. Vše si ale postupně sedlo a brzy jsme se vrátili k podzimním výkonům a výsledkům,“ byl spokojený zlínský trenér, jenž si přístup celého mužstva pochvaloval.
„Už delší dobu jsem jako hlavní trenér nevedl mančaft v tak vysoké kategorii, spíše jsem se pohyboval okolo žáčků a přípravek. U dorostenců jsem vypomáhal jenom jako asistent. S celým realizačním týmem jsme si to ale náramně užívali, byl to skvělý rok. Poděkování patří všem klukům, kteří na sobě mačkali, a samozřejmě také kolegům z kategorie U19, s nimiž jsme se vždy dokázali dohodnout a vzájemně jsme si vyšli vstříc. Věřím, že na jarní výsledky a výkony navážeme s lehce obměněnými mančafty už na podzim a kvalitou půjdeme v obou kategoriích ještě nahoru,“ přeje si Jakub Řihák.